Nemám slov | Bezcukrárna

pondělí 9. října 2017

Nemám slov


Takže jsem vám chtěla říct že jsem líny prase. Původně jsem vám sem chtěla napsat článek o tom, co jsme všechno na dovče stihli, zažili, vyzkoušeli a jak jsme měli super aktivní dovolenou. Ale prostě jsme ji takovou neměli. Na začátek bych chtěla podotknout, že se normálně považuju za dost aktivní osobu, spíš bych řekla až hyperaktivní. Trošku si totiž o sobě myslim, že jsem Martinův zlej skřítek, kterej se mu potajmu vkradl do života a dělá mu z něj peklo tím, že ho nutí neustále něco dělat. V týhle roli si sama sebe představuju jako malýho roztomilýho čertíka, skákajícího po posteli a hrozně rychle mluvícího s děsně otravnym hláskem nenechajíc ho po obídku spinkat ani minutku. Myslim ale, že Martin vnímá jen to skákání a otrvnej hlásek a tu roztomilost už opomíjí a přitom se snaží sám sobě vnutit to, že jsem to nejlepší, co ho potkalo. Martin totiž ze všeho nejvíc miluje klid, postýlku, filmy a spinkání. Pak si taky o sobě myslim, že jsem velmi pracovitá a třeba prokrastinace je něco, co mě při mých studiích netrápí tolik, jako ostatní. Jsem ráda, když mám nonstop co na práci a přesto jsem se celou dovolenou jen válela a jedla. Měla jsem naivní představu, že tu budu rozjímat a psát krásný články plný inspirace od moře, ale prostě moje lenost zvítězila. Mám ale mírný podezření, že jsme si s Martinem začali vyměňovat osobnosti. On byl totiž ten, kdo na tý dovče cvičil a já obvykle tvrdila, že si zacvičim s nim...pak ale přišlo na lámání chleba a já se radši zahrabala do postele a dál lenošila. Asi stárnu, nebo nevim.

Abych to tedy shrnula. Naše dovolená bylo jedno velký čekání na to, kdy už bude KONEČNĚ jídlo. Ale po tom, co byl Martin vyřízenej po celym létu z práce a já z učení tak se prostě a jednoduše neni vůbec čemu divit a to nás omlouvá, že jo? A jestli ne, tak už je to stejně úplně jedno, protože právě sedíme na letišti a já tu brečim, že tu nemaj žádnej hezkej obal na mobil od Victorky a že nutně nějakej potřebuju! Co by nám mohlo nakonec vylepšit reputaci je to, že jsme jeli několikrát večer do Rodosu se projít po starym městě a taky to, že mi Martin nafotil tyhle báječný fotky, při kterejch foukal vítr tak, že se nedalo tvářit se normálně a nevnímat to, že mám všechny svoje vlasy v puse. Takže vlastně nemám žádnou fotku, kde bych se tvářila normálně nebo byl vidět alespoň kousek mého konečně opáleného obličejíčku. Jo a taky jsme viděli celý dvě série Joeyho z přátel.

Naše dovolená byla prostě a jednoduše báječná.

Mějte se báječně, tak jako my
Vaše D.





Šaty - French Connection // Kabelka - Olympus // Pantoflíčky - Snaha 
SHARE:

Žádné komentáře

Okomentovat

BLOGGER TEMPLATE CREATED BY pipdig