2017 | Bezcukrárna

neděle 31. prosince 2017

NOVOROČNÍ PŘEDSEVZETÍ PRO VŠECHNY ŽENY



Sedím doma u kuchyňského stolu a letmo koukám na film "Lekce neslušného chování", film teprve zečíná a já nevím, o čem bude. Asi to ani nezjistím, protože mi tenhle článek dá trochu zabrat. Zároveň přemítám nad všemi těmi novoročním předsevzetími a přemýšlím, jaké novorční předsevzetí se má vlastně dávat. Já si nikdy novoroční předsevzetí nedávala, ale tenhle rok jsem se rozhodla, že si jich přeci jen pár dám. 

SHARE:

čtvrtek 21. prosince 2017

KOKOSOVÉ KULIČKY NA POSLEDNÍ CHVÍLI



Jestli jste takový ten typ člověka, co před Vánoci vážně nestíhá a přesto by chtěl udělat nějaké dobré cukroví na Štědrý den, je tenhle recept pro Vás! Pro všechny zaneprázdněné pracující maminky, manželky, přítelkyně ale i babičky. Je jednoduchý a nejlepší čerstvě udělaný, takže svoji zaneprázděnost můžete svést na to, že Domča na blogu ale psala, že tohle cukroví se dokonce MUSÍ dělat na poslední chvíli, jinak to neni vončo.

SHARE:

středa 20. prosince 2017

DIY - UTOPENCE JAKO DÁREK



Špekáček je taková táborová česká klasika. Nebo alespoň si to myslim. Větvička, buřtík, ohýnek a opékaná dobrota je na světě. Já jsem nikdy nebyla fanda utopenců a vlastně ani špekáčků. Jako malá jsem vůbec nebyla zvyklá něco takovýho mastnýho jíst a bolelo mě vždycky hrozně bříško a bejvalo mi taky dost blbě, takže jsem se špekáčkům vyhýbala, jak jen to šlo. Tohle mi zůstalo ale asi tak do tý doby, než jsem ochutnala utopence na jedné z výstav pořádaných Mlýnskou Zahradou. Dost jsem se bála, že mi zase bude špatně, ale špekáčky se od tý doby, co jsem byla malej špunt změnily...teda jak který, ale když koupíte kvalitní, je to znát. Moje bříško to teda pozná.

SHARE:

úterý 12. prosince 2017

ŠTRŮDLOVÝ KOLÁČ


Poslední dobou nemám vůbec čas a ani chuť vařit nějaké slané (blogově reprezentativní) recepty, takže si na ně budete muset asi chvilinku počkat. Snad Vám to neva. Já si ale stejnak říkám, že takhle před Vánocema se určitě všem víc hodí více nápadů na to, jak si "osladit" život zdravějším způsobem. 

SHARE:

středa 6. prosince 2017

KOKO KOSTIČKY


Miluju kokos. To asi ale poznáte hned, jak sem přidám několik receptů na moje "bezcukroví". Slibuju ale, že se pokusím vymyslet i něco pro ty, kteří kokos rádi nemají. 

SHARE:

neděle 3. prosince 2017

VÁNOČNÍ HRUŠKOVO JABLEČNÝ KOLÁČ


Vánoce už klepou na dveře a já se začala pouštět do vymýšlení vánočního bezcukroví. Moje absolutní topka jsou zatím kokosové kuličky, na které se tu objeví recept během prosince. Dneska tu ale mám recept na něco jiného než cukroví, a to na báječný hruškovo-jablečný koláč s pekanovými ořechy. Co totiž dokáže vykouzlit trouba během 40 minut s hruškou, jablkem a trochou skořice, to je úplně neuvěřitelný. Neuvěřitelně lahodný! 
SHARE:

úterý 21. listopadu 2017

BURGERY ALA BEZCUKRÁRNA


Hned od začátku Vám povím pravdu a nebudu nic nalhávat. TA HOUSKA NENI BEZ CUKRU! Nečekaně no, já vim. 

SHARE:

středa 15. listopadu 2017

DÝŇOVÝ KOLÁČ S PEKANOVÝMI OŘECHY


K podzimu prostě dýně patří. A dýňový koláč jak by smet. 

Na bezcukrové dietě už jsem nějaký ten pátek a proto jsem už opravdu vyzkoušela několik receptů na koláče bez cukru. Některé se u nás setkaly s úspěchem, jiné tolik ne. Tenhle ale patří mezi ty, které se s úspěchem setkaly a dokonce se slovy "ten vůbec nepotřebuje dosladit". Protože u nás to tak hodí, že já udělám něco "sladkýho", táta s Martinem si na to daj šlehačku, mamka poleje javorovym sirupem, brácha se toho raději ani nedotkne a já to pak celý dojim. Ne že by mi to až tolik vadilo, ale tohle se mi evidentně vážně povedlo a tak jsem z toho měla opravdu radost. 
SHARE:

neděle 12. listopadu 2017

BOURBON VANILLA KRÉM



Takže, původně to mělo být něco jako karamelová poleva na dýňový koláč. Vznikl z toho ale báječný vanilkový krém, třeba na crumble, na pečený jablko se skořicí nebo třeba i lívance. Abych Vám ho k něčemu přirovnala, tak chutná jako ten krém, který v německu lejou přes štrůdl. No prostě naporostá mňamka. Pro mě i pro Martina bylo vážně překvapení, že něco tak dobrýho může vzniknout z věcí, které jsou všechny bez cukru a nedalo mi, abych to tu mezi všechny nenasdílela. :) Tak jak teda na to? 
SHARE:

úterý 7. listopadu 2017

QUINOOVÁ SNÍDAŇOVÁ KAŠE



Krásný den, dneska tu mám recept na pohodové ráno a dobrotu k tomu.

Dlouho, opravdu dlouho jsem hledala recept, který by mi nahradil klasickou vločkovou kaši. Vločkovou kaši mám vážně ráda a to hlavně k snídani, jak je teplá (a s horkejma jablkama a skořicí takhle když už je zima? mňam) ale vločky teď nejím - nenene Domí! (pohankový vločky totiž seženu málo kdy v takový tý "vločkovy" formě - nesnášim ty rozsekaný na kaši) Prohlížela jsem, co máme v kuchyni a narazila na zbyteček quinoi. Najednou se mi objevila žárovička nad hlavou, jak to vždycky dělá v animácích, a můj mozeček přišel na něco geniálního (já vím, samochvála smrdí). Nakoupila jsem mandlové mléko, víc quinoi a vrhla se na to! Upozorňuju ale, že to je recept spíše na víkendová pohodová rána, kdy nikam nespěcháte, protože quinoe bohužel trvá cca 15 minut, než se uvaří. A to úplně neni čas, který bychom mohli ráno trávit v kuchyni. Nebo, je to na Vás, já si radši přispim. 

SHARE:

neděle 5. listopadu 2017

HOŘČIČNÝ LOSOS S KAPUSTIČKAMI



Pamatuju si, že na základce se při pohledu do vývaru s kapustičkami rozdělovaly děti na ty, které kapustičky nesnášely "fůůůj kapustičky" (skoro všichni) a na ty, které kapustičky milovaly *já se srdíčkama v očích* (já). Bylo to super. Víc kapustiček pro mě!

SHARE:

středa 1. listopadu 2017

DÝŇOVO - KVĚTÁKOVÁ POLÉVKA


Různých receptů na dýňové polévky jsou všude na internetu milióny. A co je lepší takhle na začátek listopadu, než hrnec teplé polévky plné dobrot. Rozhodla jsem se, že zkusím zaexperimentovat a smíchám do sebe kousky tří receptů na moje oblíbené polévky - dýňovou, květákovou a polévku z pečeného česneku. Zní to možná děsivě, ale chutná to naprosto báječně. Snad si ji zamilujete stejně, jako já. 
SHARE:

pondělí 23. října 2017

QUICK TIP: SALÁT S TUŇÁKEM A AVOKÁDEM

Já vím, já vím, je to jen salát. Na misce salátu neni obvykle nic extra světovýho, ale protože mi nedávno kamarádka říkala, ať sem dávám cokoliv mě napadne, protože normálně ta kombinace lidi prostě nenapadne, tak sem budu cpát každej svůj báječnej i nebáječnej nápad. Slibuju ale, že to vždycky bude mňamka, protože já nic jinýho nejim. Tak nějak logicky, že jo.

SHARE:

čtvrtek 19. října 2017

KOLÁČ S LESNÍM OVOCEM


Tak tenhle koláč u mě zatím v bezcukrovém životním stylu absolutně vede. Číslo jedna to ale neni jen u mě, ale i u kamarádek a dokonce, dokonce i u Martinových rodičů. Neni se čemu divit, sice to je takovej můj styl "Co měl pejsek s kočičkou v lednici", ale s tim rozdílem, že po tomhle koláči Vás nebude bolet bříško jako pejska s kočičkou ve Večerníčku. 

SHARE:

pondělí 9. října 2017

DOMÁCÍ PAŠTIKA



Jestli mi něco bude připomínat naše "rokáčový" léta s mojí nej kámoškou Lůcou, bude to klasická česká paštika Májka. Jooo, to byly časy. Protože ale na tomhle blogu už asi nenajdete žádný nezdravý recepty, tak tohle neni recept na to, jak si udělat domácí oslizlou Májku, ale je to recept na výbrnou (slibuju) domácí paštiku, kterou jsem si v poslední době šíleně moc oblíbila.

SHARE:

Nemám slov


Takže jsem vám chtěla říct že jsem líny prase. Původně jsem vám sem chtěla napsat článek o tom, co jsme všechno na dovče stihli, zažili, vyzkoušeli a jak jsme měli super aktivní dovolenou. Ale prostě jsme ji takovou neměli. Na začátek bych chtěla podotknout, že se normálně považuju za dost aktivní osobu, spíš bych řekla až hyperaktivní. Trošku si totiž o sobě myslim, že jsem Martinův zlej skřítek, kterej se mu potajmu vkradl do života a dělá mu z něj peklo tím, že ho nutí neustále něco dělat. V týhle roli si sama sebe představuju jako malýho roztomilýho čertíka, skákajícího po posteli a hrozně rychle mluvícího s děsně otravnym hláskem nenechajíc ho po obídku spinkat ani minutku. Myslim ale, že Martin vnímá jen to skákání a otrvnej hlásek a tu roztomilost už opomíjí a přitom se snaží sám sobě vnutit to, že jsem to nejlepší, co ho potkalo. Martin totiž ze všeho nejvíc miluje klid, postýlku, filmy a spinkání. Pak si taky o sobě myslim, že jsem velmi pracovitá a třeba prokrastinace je něco, co mě při mých studiích netrápí tolik, jako ostatní. Jsem ráda, když mám nonstop co na práci a přesto jsem se celou dovolenou jen válela a jedla. Měla jsem naivní představu, že tu budu rozjímat a psát krásný články plný inspirace od moře, ale prostě moje lenost zvítězila. Mám ale mírný podezření, že jsme si s Martinem začali vyměňovat osobnosti. On byl totiž ten, kdo na tý dovče cvičil a já obvykle tvrdila, že si zacvičim s nim...pak ale přišlo na lámání chleba a já se radši zahrabala do postele a dál lenošila. Asi stárnu, nebo nevim.

Abych to tedy shrnula. Naše dovolená bylo jedno velký čekání na to, kdy už bude KONEČNĚ jídlo. Ale po tom, co byl Martin vyřízenej po celym létu z práce a já z učení tak se prostě a jednoduše neni vůbec čemu divit a to nás omlouvá, že jo? A jestli ne, tak už je to stejně úplně jedno, protože právě sedíme na letišti a já tu brečim, že tu nemaj žádnej hezkej obal na mobil od Victorky a že nutně nějakej potřebuju! Co by nám mohlo nakonec vylepšit reputaci je to, že jsme jeli několikrát večer do Rodosu se projít po starym městě a taky to, že mi Martin nafotil tyhle báječný fotky, při kterejch foukal vítr tak, že se nedalo tvářit se normálně a nevnímat to, že mám všechny svoje vlasy v puse. Takže vlastně nemám žádnou fotku, kde bych se tvářila normálně nebo byl vidět alespoň kousek mého konečně opáleného obličejíčku. Jo a taky jsme viděli celý dvě série Joeyho z přátel.

Naše dovolená byla prostě a jednoduše báječná.

Mějte se báječně, tak jako my
Vaše D.





Šaty - French Connection // Kabelka - Olympus // Pantoflíčky - Snaha 
SHARE:

Křížem krážem Rodosem


Na začátku léta jsme byli s Martinem na pár dní v Krumlově. Martin, když jsme před pár dny procházeli úzké uličky starého města Rodosu, naprosto přesně říkal, že tohle je Krumlov Řecka. A měl pravdu. Rodos má totiž naprosto nejkouzelnější starou část města. Úzké křivé uličky, taverničky, malé obchůdky, kočičky, zmrzlinárny a pokud si někdo vybavujete takové ty fotky, co jsou na pohledech z Řecka a jsou tam foceny nějaké ulice, kočky, židle a posedávající stařící hrající karty...jsem přesvědčená, že to jsou uličky Rodosu! 

Staré město Rodosu je umístěno přímo u přístavu. Když se na něj právě od přístavu kouknete, je to první moment, kdy si to město začnete zamilovávat. Hradby města totiž vykukují za hustě rostoucími stromy a společně s pohledem na přístav to je nádhernej pohled. Když pak vlezete kamennou bránou do města, dostanete se do spleti malilinkatých uliček s obchůdky a tavernami, kde je vážně dost snadné zabloudit. Upřímně to bloudění uličkama neni vůbec špatný. Pak třeba najdete nádherná náměstíčka skoro bez lidí, nebo tavernu mezi domy která působí jako oáza klidu. Akorát se ty uličky teda dost blbě fotěj, když tam pochodujete přes poledne a všude je buď ostrý slunce nebo stín. Tak se je pokusím nafotit alespoň v noci, jestli to bude o něco lepší. Třeba to bude ještě kouzelnější než ve dne. 


Krásná procházka přes přístav kolem větrných mlýnů s všema koťatama širokýho okolí.





       


Úplně dole u přístavu je u jedné z bran do starého města zmrzlinárna, kde maj nejen Ben&Jerrys ale i třeba pro mě čokoládovou zmrzku slazenou pouze stévií a bez laktózy. A je naprosto TOP!




       


Pokud už třeba teď přemýšlíte, kam přístí rok na dovču, tak všema deseti doporučuju nějaký hotel poblíž města Rodos, ať se můžete každý večer jezdit procházet a nasávat tu pohodu. Například nám jezdí večer asi každých 10 minut přímo do centra autobus. Pro ty, kdo maji raději větší pohodlí, jsou tu taxíky, které maj jednotné ceny a vůbec nejsou drahé. 

Mějte se krásně, 
Vaše Dominika
SHARE:

Posílám pozdravy od moře

A je to tady. Je 20 září a mně konečně začalo léto. Ležím na lehátku v zahradě našeho hotelu a nechávám přímořskej vítr aby si pohrával s mejma vlasama, jak jen se mu zlíbí. Nade mnou poletují racci a já poslouchám to, jak se mořský vlny rozbíjí o kamínky na pláži. Je tu nádherně.


Sluníčko mi hřeje nohy a já si konečně užívám zaslouženej klid. Tohle léto jsem měla...teda, já ho neměla. Celé léto jsem se učila na druhou státnici, kterou mám úspěšně za sebou (jupí jej a třikrát sláva). Nestěžuju si, jsem ráda, že jsem se donutila učit se přes léto, protože teď už mám snad to nejhorší za sebou a je to supr pocit. Jediné, co mě hodně mrzí je, že já jednoduše nejsem schopná vymýšlet příspěvky na blog, když jsem v nervu. Sotva vymyslim, co si uvařim a obvykle to končí na salátu z pytlíku a uvařených vajíčkách, natož abych byla nějak kreativní. Ale od teď, od teď slibuju, že se budu víc snažit a snad to tu začne víc žít. Dokonce už si někdy i vzpomenu, že existujou stories na IG, tak tam můžete zkouknout mé dny u moře:).

Tak se mějte v tý podzimní ČR nádherně. Já už se na ty svetříky, šály a čaje na zahřátí taky ohromně těšim!

S láskou Dominika
SHARE:

Na jeden večer v indické kuchyni

Byla mrazivá březnová sobota, později odpoledne a my s maminkou a dalšími známými právě vcházeli do nádherně ukrytého domečku uprostřed zahrady plné stromů někde na pražské Lhotce. Z domečku byla slyšet tiše hrající indická hudba, taková ta Bollywoodská a na nás už od dveří mávala malá, perfektně namalovaná i učesaná indka na jehlových podpadcích, která se jmenovala Rahila. Jooo, taky bych chtěla celý večer vydržet na podpadcích.




Bylo nás tam 6 ženských na 8 indických dobrot, jednu kuchyni, jednu indku a 4 lahve vína. Zvládli jsme to a byla to děsná sranda. V roztomilých oranžových zástěrách jsme jako první dělaly cibulku osmaženou v cizrnovém těstě, poté salát, okurkový dip, několik hlavních jídel s masem, brambory s hořčičnými semínky, naan a rejži. Rejže pro mě byl naprostej zázrak! Já totiž, i když ráda vařim, umim rejži jenom z pytlíku. Rahila nás naučila trik, jak uvařit naprosto dokonale sypkou rýži basmati a nemít jí jako lepkavou rozkydlou kejdu. Dala do ní taky skořici a badyán...a to byste nevěřili, jak výborná ta rýže pak je.





Celý večer byl neuvěřitelně příjemný. Z kuchyně se neustále linula vůně všemožného koření, Rahila nám koukala pod ruce a učila nás, jak co dělat lépe. Stále s úsměvem a stále na jehlových podpadcích. Když bylo vše navařeno, prostřeli jsme stůl a vrhli se na ochutnávku toho, co jsme navařily. Nebudu vám lhát, bylo to výborný a my si bez moc velkých pobídek všechny zbytky, které jsme nedojedly, zabalily s sebou na doma. Radující se jsme se domluvily, že si to jednou zopakujem a zkusíme si to všechno uvařit u nás doma společně. No tak snad už to přece jen jednou vyjde.

            

Pokud milujte vaření, nebo chcete někomu udělat radost hezkým dárkem, tenhle kurz je naprosto úžasný. Rahila jich nabízí několik a my byly na kurzu typické indické kuchyně a to určitě doporučuju všema deseti. Tady máte odkaz na její Facebookové stránky a jestli maté tip na nějaký hezký kurz vaření, budu ráda, když mi to napíšete do komentářů, protože já chci na další! :) 

Mějte se krásně, Vaše Domi




SHARE:

Hluboká // Krumlov // Lipno

Nějakou tu dobu, co spolu s Martinem jsme, poslouchám básnění o tom, jak je ten náš Českej Krumlov nádhernej a jak tam musíme. No tak jsme se ta vydali (po 2 letech básnění) a já Vám k tomu řeknu jen to, že Krumlov je vážně jedno z nejkrásnějších měst, kde jsem kdy byla. 




Byly jsme i na Hluboký. Protože já tam byla naposled se školkou, když jsem byla ještě malej skřítek (Ne, že bych od tý dby nějak moc vyrostla) a Martin taky ještě v dobách, kdy si jako malej kluk hrál na rytíře a chtěl všechny meče, který se kde na hradech a zámcích prodávaly. 



        





     



        


A na Lipně:




A teď jdu sestříhat video z našeho novýho GOPRO, protože jsme byli dvakrát na koloběžkách a tak, abych Vám to celý ukázala. Byla to bomba!

Mějte se krásně
Domi

SHARE:
BLOGGER TEMPLATE CREATED BY pipdig